Barbara Herz založila dok.trin v roce 2013. Na svém prvním projektu Antigone vzletem sokolím spolupracovala s dramaturgem Martinem Sládečkem. V duchu konceptu „expertů všedního dne“ na scénu přivedli osmdesátileté Sokoly z Věrné gardy.

V inscenaci Zpráva o zázraku (Josef Toufar) se s dramaturgyní Alžbětou Michalovou ponořily do žánru dokudramatu a ve formě postdramatické koláže zpracovaly archivní materiály StB, výslechové protokoly a vzpomínky pamětníků.

Se svým osobním materiálem ve spojení s verbatim nahrávkami a archivními materiály poprvé pracovaly ve stejném tvůrčím teamu v inscenaci Neklid (divadelní reportáž). Ta se zabývala tématem samoty a touhy po blízkosti v bohnické psychiatrické léčebně. Touto inscenací zároveň ukončila platforma dok.trin svou brněnskou etapu.

Po několikaleté přestávce přichází v roce 2020 dok.trin do nové tvůrčí etapy, která je spojena především s prostorem pražského A studia Rubín. Barbara nadále experimentuje s žánrem verbatim propojovaným s výraznými formami divadelní stylizace a zabývá se moderními společenskými mýty a traumaty.

Barbara Herz

Barbara Herz

vystudovala literární komparatistiku a divadelní vědu na FF UK a paralelně s tím režii na JAMU. Toto rozkročení mezi teoretickým, intelektuálním a uměleckým světem se stalo pro její práci příznačné. Od počátku se věnuje autorskému divadlu a mnohovrstevnatým montážím. Do svých her s oblibou zapracovává odborné texty (a někdy i fyzikální vzorce či definice neonikotinoidů). Od roku konce svého studia se věnuje dokumentárnímu divadlu, i když mu tak už neříká.

Ve své práci reflektuje podstatné fenomény dneška, ať už se jedná o moderní společenské mýty nebo genderová, sociální a environmentální témata. Zkoumá, jak přenášet autentický materiál do divadelního kontextu, protože krom autenticity ji baví i groteska. Ve svých inscenacích s oblibou pracuje se změnami úhlů pohledu. Využívá metodu verbatim, která umožňuje přenášet do divadla nahrávky silných osobních příběhů. Tytotiž dávají větší smysl, než práce s fikcí.